Artnews.cz - Z dějin výtvarných technik-Pastel

Z dějin výtvarných technik-Pastel
Vydáno dne 03. 03. 2006 (17506 přečtení)

Pro páté téma našeho mini seriálu z výtvarných dějin,jsem si vybral techniku pastelu.Ten je všeobecně v odborných publikacích tak trochu opomíjen a navíc u mnoho malířů převládá názor, že pastel je dobrý jen pro techniku kresby. Proto bych tento všeobecný omyl trochu uved tímto článkem na pravou míru......Tyto rádoby malíři si neuvědomují, že pastelem se dají namalovat jedinečné obrazy, které si mnoho lidí splete například i s olejomalbou či jinou technikou......

Měkké pastely, nikdy nazývané suché křídy, se vyrábí z kvalitních barevných pigmentů smíchaných s pojivem metylceluozy, kterou je obvykle arabská guma.Získaná směs se nechává zasychat ve formách, po zaschnutí pak ze směsi vznikají křehké tyčinky, neboli finální produkt pastel. Třením o náležitý podklad, se uvolňuje pigmentová barva, která se na podložce zachytává.Z toho vyplívá, že se kresba či malba pastelem musí po dokončení práce náležitě chránit.Většinou se k tomuto účelu používá přípravek zvaný fixativ, který se na dílo aplikuje a chrání malbu před odfouknutím či plísní.Pastel se dále může sklem s rámem či prokládáním vlnitého papíru mezi kresbami.
V dnešní době se pastely prodávají jak samostatně, tak ve velkých barevných sadách až s 500 odstíny, podle toho pro jaký námět je pastel určen.Mnozí výrobci vyrábí měkké pastely jak ve formě tyčinek kulatých, tak plochých s různou tvrdostí.Například pro skici a detaily se vyrábí pastel ve dřevě s velkou tvrdostí......
Samotnou kapitolou jsou pak olejové pastely, kde je hlavní složkou pigment a vosk.Jak už název napovídá, výsledná díla malovaná tímto pastelem se podobají spíše olejovým barvám a k roztírání kresby na podložce se může využít i terpentýn.Díla malovaná těmito pastely jsou světlo stálá a velmi odolná.
Měkké pastely oproti olejovým jsou méně odolné, ale díla jimi provedená mají svůj nezaměnitelný křehký výraz a atmosféru.Při určitém postupu se mohou podobat jak kvaši, oleji či kresbě pastelkou.....
Jako podklad se pro pastel používá nejvíce papír.Využívá se většinou speciální s povrchovou úpravou a barevným zabarvením, či se může použít i kvalitní hrubý papír pro akvarel. Pigment na něm, ale musí snadno přilnout a působením malby se nesmí neodírat.
Jako další podklady se mohou využít i kartony,hobra či lepenka s podkladovým nátěrem......

Historie Pastelu

Počátky vzniku pastelu můžeme datovat do 15 století, kdy se prašné křídy a podobné materiály začali hojně využívat k studiu kresby.Zprvu staří mistři, jako Leonardo Da Vinci či Michelangelo pro studie používali rudku a tuše. S postupem doby hledali stále nové materiály a postupy a tak se do pozornosti malířů dostali i prašné křídy. Vynález pastelu se pak přisuzuje Německému malíři Johaimu Thielovi, který žil v 16 století.
Pastel se díky nastupujícímu Baroku (v letech 1720-50) začal stále více využívat pro svou jedinečnou měkkost a lehkost.Pomalu se přestává užívat jen v kresbě a postupně se uplatňuje i v malbě.
Od tohoto okamžiku přestává být neznámou pomůckou a začíná být brán jako plnohodnotná umělecká technika.
Když mluvíme o „ objevení pastelu “ uměleckým světem, musíme se také zmínit o osobě, která pastel vlastně malířům ukázala.
Tou osobou byla Rosalba Carrierová (1675-1757), skvělá portrétistka a figurativní malířka.Její portréty nepostrádají Barokní eleganci a slaví s nimi velké úspěchy ve Francii za vlády Ludvíka XV.

Další malíř jenž dal pastelu „ tvář “ byl Carrierové součastník Maurice Quentin de La Tour (1704-1788). Tento Francouz narozen v St.Quetinu hodně cestoval a učil se mnoha výtvarným technikám, až se roku 1724 usadil v Paříži.Zde díky popularitě pastelu, jenž Carierrová rozpoutala, začal rychle získávat zakázky a jako skvělý portrétista i věhlas.Za svůj život v Paříži vytvořil řadu portrétů s celou galerií známých osobností té doby.Jeho postavy se na diváka jakoby usmívají a jsou malovány s velkým půvabem a zručností.Dalo by se říci, že tyto portréty hraničí s hyperrealismem a vulgárností, ale přesto si uchovávají díky pastelu jedinečnou měkkou atmosféru, ne nepodobnou dílu malovaným olejem.
Když už jsme u 18 století, kdy pastel zažívá pravý „ boom “, nemůžeme zapomenout ani na další skvělé malíře nastupující ho Rokoka např. V.L.y Portaňa (1772-1854), Španělského malíře na dvoře Ferdinanda VII či F.H.Drouaise (1727-1775). V neposlední řadě nesmíme opomenout malíře jménem Jean Baptiste Perronneau (1715-1783). Byl to jediný přímí konkurent de La Toura, narodil se v Paříži 1715, ale většinu svého života se toulal po Evropě a roku 1783 umírá v Amsterdamu.Byl znám svou velkou nevraživostí k de La Tourovy, leč právem je dnes pokládán za jednoho z mistrů pastelu, což dokládá i jeho dílo(např. Dívka s kočkou).

Na konci 19 století se pastel dostává i do zájmu veřejnost, hlavně díky novému výtvarnému směru, Impresionismu. Tento směr, jenž zahájil revoluci v umění, čerpal své náměty z prostého života a přírody.Umělci malují své obrazy tak, že nanáší barvy vedle sebe, čímž vlastně stírají rozdíl mezi kresbou a malbou a k tomu se pastel hodí víc než kterékoli jiné médium.
Jedním z hlavních představitelů impresionismu a ten, který pastel naplno ukázal i široké veřejnosti byl Edgar Degas (1834-1917). Tento malíř zprvu maloval jen olejem různé portréty, ale po seznámení s E.Manetem se přiklání k sociální malbě a přírodě a začíná využívat pro své malby i pastel.Po roce 1880 pak u jeho obrazů převládá pastel naplno, maluje svá nejlepší díla a díky pastelu se nesmrtelně zapisuje do dějin.
Další malíř o kterém by jsme se měli zmínit je žačka Degase, Mary Cassatt (1844-1926). Tato Američanka narozená v Pittsburghu zprvu malovala klasické olejomalby. Roku 1875 objevuje pastelové malby Degase a tak bylo jen logické, že po pastelu vedli její další kroky k impresionismu, proslula svými něžnými pastelovými malbami žen a dětí.
Mezi dalšími významnými malíři impresionismu zmiňme např.Henriho de Toulouse-Lautreca(1864-1901),jenž vynikal nejen jako malíř kvaše,ale i krásných obrazů zátiší,malovaných pastelem.

Další století 20, bylo na malíře pastelů velmi bohaté, leč jeden mezi nimi přesto vyčnívá.Je jím Pablo Ruiz Picasso (1881-1973), Španělský malíř a syn učitele malířství. Zprvu studoval v Barceloně a pak v Paříži, již ve věku 20 let vystavoval své pastely v Barceloně, kde sklidili velký úspěch.Jeho modernistické pastely se vyznačovaly nanášením barvy v širokých pásech, kde převládaly plochy červené, žluté, zelené a modré.Snad nikdo jiný s výjimkou Pegase neudělal pro pastel tolik jako Picasso.Právem ho můžeme zařadit po bok takových slavných mistrů jako je Michelangelo či da Vinci.
Mezi další významné malíře pastelu 20 století můžeme zařadit např.Ramóna Casasa(1860-1932),skvělého Španělského krajináře.Dále Francesca Serru, jenž proslul mistrovskými postavami žen, které kreslil mnohdy s odvážným perspektivním zkrácením....
A tak bychom mohly pokračovat dál a dál, výčet malířů a kreslířů pastelu by mohl zaplnit celou jednu knihu a možná i víc.Vždyť tato technika přitahovala a bude přitahovat další a další umělce,kteří chtějí zachytit tu neopakovatelnou atmosféru okamžiku,kterou pastel pomáhá uchovat....

Zdroje:

internet

en.wikipedia.org
www.artcyclopedia.com
www.artshow.com
ctpastelsociety.com

knihy

Encyklopedie výtvarných technik a materiálů (Slovart)
Jak malovat pastel (Vašut)
Pastely (Svojka&Co.)

Související články:
Art slovník – navýšení slovní zásoby. (07.03.2008)
Z dějin výtvarných technik-Kvaš (05.12.2005)
Art slovník (31.10.2005)
Z dějin výtvarných technik-Akryl (24.10.2005)
Z dějin výtvarných technik-Olejomalba (12.09.2005)
Z dějin výtvarných technik-Akvarel (19.04.2005)

Celý článek Autor: js Počet komentářů: 0 Přidat komentář